30. 10. 2011

2011.10.29 Vysoké Tatry - Vysoká

V Tatrách už pár týdnu vládne zima. Nějaké obtížnější túry musejí počkat až do jara. Mě se ale nechce čekat a tak se vyhlídnu nějaký orientačně jednoduchý vrchol. Tím by měl být Ťažký (Český) štít. Od Strany Rysu vypadá poměrně nedostupně, ale ze strany Dračie dolinky by to snad mělo jít snadno. (pokračování)

závěrečný úsek
Vrcholový kříž

FOTOGALERIE


Před šestou už tmu prořezává svit mé čelovky. Osamocen stoupám ze Štrbského po turistickém chodníku vedoucím na Rysy. Je poměrně teplo a inverze. Mraky smogu se drží dole a i ranní mlhy z hor brzy rozpouští slunce. Až u Žabiech ples pěkně mrzne. Slunce zde zatím osvěcuje jen protější kopce. Rychle hledám teplejší rukavice a stoupám vzhůru. Překonávám krátký jištěný úsek a zanedlouho přicházím k Chatě pod Rysmi. Ta ač je stále v rekonstrukci, vypadá už poměrně hotově.
Nezdržuji se, protože slunce zde také ještě nesvítí. Raději stoupám vzhůru do sedla Vahu. Zatím co na sebe soukám horolezecké harampádí. Zjišťuji, že zde nejsem první. Přede mnou se pomalu probíjejí tři lezci. Vypadá to, že to bude mnohem těžší, než jsem čekal. Jejich postup je víc než pomalý. Ač za to s části muže vzájemné jištění se. Pod výstupem na Kohutík je mám už na dohled. Řetězy jsou pohřbeny ve sněhu a tak se škrábu v jejich stopách. Místy se ale pěkně bořím ve snad metru prašanu co zde leží. Lezu vzhůru jak se dá a doufám, že se to se mnou neutrhne. Nejtěžší kolmá část vede naštěstí okolo skal a tak je za co se zapřít.
Na Kohutíku zjišťuji, že jde o dva Čechy a které vede Slovenský vůdce. Prohodíme pár slov, ale jinak je neruším. Jejich vůdce o to očividně nestojí. Navazuje si své ovečky a peláší dál. Stojím pod Ťažkým štítem a váhám, zda se do toho pouštět. Nakonec zvítězí opatrnost a pojmu to jako průzkumnou misi.  Stopuji ty tři jdoucí na Vysokou a přitom si fotím Ťažký štít.
Zasněžený žlab s tvrdým firnem je ideální pro výstup na Vysokou a tak pokračuji až na vrchol. Zde se začíná pomalu zatahovat. Raději se tedy moc nezdržuji a vracím se zpět. K sestupu opět vystačím jen s mačkami a cepínem v pohotovosti.
Na Kohutíku už ale vytahuji lano. Po něm slézám bezpečně až dolu. Když na lávce motám lano vidím nějakého dobrodruha, jak leze dolů. Bez lana,cepínu… jen v mačkách. Nejspíš nějaký odvážný Polský turista :-) Několikrát urve kus sněhu a to se jen ohlídnu, jestli už to neletí dolů on. Dokazuje, že to jde dolu i bez něj. Přesto nejspíš slušně riskoval.
Od sedla Vahu už zástupy turistu z Rysu co využívají poslední dny do sezónní uzávěry vytvořili hezkou klouzačku. Proto po chvíli klouzaní opět přicházejí ke slovu mačky.

Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z goat.cz  
Obrázek s body zobrazený v mapě  
DATA - grafy z výstupu  
GPX soubor

Žádné komentáře:

Okomentovat