30. 10. 2011

2011.10.30 Vysoké Tatry - Sedielkova kopa

Dnešek se rozhodnu pojmout jako hodně oddychovou túru. Proto mi do oka padne Sedielková kopa (2062m) Jde opravdu jen o kopku než o nějaký vysoký Tatranský kopec. Vždy když jsem šel Furkotskou dolinou tak mě lákala ta serpentinová cesta co vede na Sedielkového priechod. Nastal čas ji tedy prozkoumat.(pokračování)
hřeben
Furkotská dolina

FOTOGALERIE

Za výchozí bod jsem si vybral rozcestník pod Rakytovskými plesmi. Na rozdíl od Štrbského plesa se zde dá lehce a hlavně zdarma zaparkovat na nedalekém odpočivadle. Po modré značce mírným stoupáním přes „měsíční“ krajinou dojdu  až skoro k Jamskému plesu. Tady se napojuji na frekventovanou červenou Tatranskou magistrálu. Po chvíli ji však opouštím a po žluté značce stoupám vzhůru do Furkotské doliny. Jde o poměrně prudký výstup.
Míjím turistickou odbočku na Chatu pod Soliskem a pokračuji stále vzhůru až na travnaté planiny. Zde opouštím chodník a překračuji Furkotský potok. To už před sebou vidím výrazný serpentinový chodník vedoucí až do Sedielkového priechodu. Na to že jde o neznačený chodník je slušně vyšlapaný a rozhodně se nedá přehlédnout.
Nahoře řeším dilema. Hned mi totiž do oka padne hřeben táhnoucí se na opačnou stranu - Ostra veža. Naštěstí rozum vítězí. Jsem totiž na lehko a kromě maček nemám žádné vybavení. Pokračuji tedy v původním plánu na Sedielkovu kopu. Ze strany Doliny suchej vody se lehce dostávám na hřeben. Ten je pěkně travnatý připomínajíc kopce na Malé Fatře. Vrchol je poměrně nevýrazný, ale díky kříži co jej zdobí, lehce identifikovatelný. Z vrcholku je překrásný pohled na celou Furkotskou dolinu.
Po odpočinku mě napadne opět bláznivý nápad na zkratku. Na co se vracet a procházet celou Dolinou suchej vody, když sestup přímo dolu do Zlomiska vypadá tak jednoduše. Držím se tedy středu žlabu a o po travnatých úbočích sestupuji dolu. Sklon je tak akorát. Strach mám jen z kleče, ke které se blížím. Zanedlouho už procházím prvníma zakrslými jehličnany. Snažím se hledat průchodnou cestu. Narážím na náznaky pěšiny. Pravděpodobně od zvěře a medvědu :-) Srandičky s huňáči se vyplňují, když zanedlouho narážím jejich výtvor :-) a zanedlouho další… To už se musím místy brodit dva metry a víc vysokou klečí. Naštěstí jsou v ní neustále náznaky pěšinky a hradba kleče vždy tvoří jen pár metru. Dá se tedy říct, že jde o průchodnou cestu dolů. Přesto jsem více než potěšen, když konečně narážím na magistrálu.

Turistická MAPA oblasti
Obrázek s body zobrazený v mapě  
DATA - grafy z výstupu  
GPX soubor /jedno hluché místo/

Žádné komentáře:

Okomentovat